Stavebnice F-4 Phantom II: průvodce výběrem verze a měřítka

Když u nás na webu někdo hledá, nejčastěji do vyhledávání napíše „F-4“. Není divu: stavebnice F-4 Phantom II patří ke klasice proudového letectví a v nabídce je víc verzí, než se na první pohled zdá. Phantom přitom není jeden letoun. Mezi námořním F-4J, „pozemním“ F-4E s kanonem a britským FG.1 s motory Spey jsou rozdíly, které na hotovém modelu nepřehlédnete. Tenhle průvodce vám pomůže vybrat měřítko, verzi i doplňky tak, aby model odpovídal stroji, který chcete postavit.

Proč právě Phantom

McDonnell F-4 Phantom II vznikl jako dvoumístný palubní stíhač pro americké námořnictvo a poprvé vzlétl 27. května 1958. Podle Smithsonian National Air and Space Museum to byl první americký palubní letoun schopný letět rychlostí Mach 2 a postavilo se ho 5 195 kusů včetně licenční výroby v Japonsku. Létal současně u námořnictva, námořní pěchoty i letectva USA a k tomu u letectev dalších dvanácti zemí, od Velké Británie přes Izrael a Západní Německo po Japonsko a Turecko. Letci mu přezdívali třeba „Rhino“ nebo „Double Ugly“, němečtí „Eisenschwein“.

Pro modeláře z toho plynou dvě věci. Zaprvé jedna silueta a nepřeberné množství zbarvení: vietnamská kamufláž USAF, šedobílé námořní stroje s barevnými ocasy perutí, britská schémata Royal Navy a RAF i japonské rozlučkové speciály. Zadruhé se verze liší viditelnými detaily, jako je kanon pod přídí, sloty na náběžné hraně křídla, vyboulení nad šachtami podvozku nebo širší záď u britských strojů. Ve sbírce je to radost, při výběru stavebnice past. Vždy se vyplatí vědět, který konkrétní stroj a z kterého roku stavíte.

Měřítko 1/48, nebo 1/72?

Většina Phantomů, které máme skladem, je v měřítku 1/48, britský FG.1 v 1/72. Model v 1/72 je v každém rozměru zhruba o třetinu menší než v 1/48, takže se vejde i do zaplněné poličky a celá řada verzí vedle sebe zabere rozumně málo místa. Daní jsou menší drobnosti: přístrojové desky, pásy a podvěsy pod křídly se vylepšují pracněji a víc se u nich projeví každá nepřesnost.

Měřítko 1/48 je u proudových letadel studené války oblíbený kompromis. Model je dost velký na to, aby vynikl kokpit, podvozkové šachty i výzbroj, a pořád se vejde do běžné vitríny. I v naší nabídce resinových a 3D-tištěných doplňků k Phantomu převažuje právě 1/48. Další stavebnice letadel v obou měřítkách najdete v kategorii Letadla.

Úroveň detailu a náročnost

Žádná ze stavebnic v tomto přehledu není model na úplně první pokus. Všechny míří spíš na modeláře, kteří už nějaké letadlo postavili. Rozdíl je spíš v tom, jakou stavbu čekáte:

• Zoukei-Mura (řada Super Wing Series) staví model zevnitř ven: nejdřív vnitřní konstrukce a motory J79, potom potahové díly. Kdo chce nechat část konstrukce odkrytou, má k tomu základ přímo v krabici. Počítejte ale s tím, že vnitřní konstrukce zabere čas, i když ji pod zavřenými panely nakonec neuvidíte.
• Meng u F-4E/2020 Terminator sází na ostré rytí s nýtováním, detailní kokpit a propracované podvozkové šachty.
• Hobby 2000 do svých edic přidává obtisky tištěné u Cartografu. Britský FG.1 vychází z forem Fujimi a v krabici má navíc masky na zasklení kabiny.

Pokud by Phantom měl být váš vůbec první model, začněte raději něčím jednodušším. Postup krok za krokem najdete v průvodci stavbou prvního plastikového modelu.

Verze Phantomu a stavebnice, které máme skladem

Verze projdeme zhruba v pořadí, v jakém vznikaly. U každé najdete, podle čeho ji poznáte na modelu i na fotografiích předlohy.

F-4C a F-4D: Phantomy amerického letectva nad Vietnamem

F-4C byl první Phantom pro US Air Force. Poprvé vzlétl 27. května 1963, přesně pět let po prototypu, a postavilo se 583 kusů. Od námořních strojů se lišil plným dvojím řízením i v zadním kokpitu, plnicím hrdlem pro tankování systémem boom místo námořní sondy a širšími nízkotlakými pneumatikami. Ty si vynutily hlubší šachty a charakteristické vyboulení na horní ploše křídla nad podvozkem. Vestavěný kanon F-4C nemá, kanon nesl jen v podvěsném kontejneru SUU-16. Hladká příď je proto nejrychlejší rozlišovací znak proti pozdějšímu F-4E.

F-4D je zvenku s F-4C téměř shodný, změny se týkaly hlavně avioniky. Na F-4D létal i kapitán Richard „Steve“ Ritchie, jediný pilot USAF, který se ve Vietnamu stal esem. Svůj pátý sestřel, MiG-21, si připsal 28. srpna 1972 právě ve F-4D se zbraňovým operátorem Charlesem DeBellevuem.

Obě verze nabízí Hobby 2000 v měřítku 1/48 v edici Vietnam Aces: vol. 1 s F-4C a vol. 2 s F-4D. Název edice odkazuje na esa vietnamských vzdušných soubojů. Obtisky v obou krabicích tiskl Cartograf.

Plast v obou krabicích pochází z forem Academy, takže na ně pasují doplňky určené pro Academy: resinová kokpitová sada Aires pro ranou verzi F-4D a kryty podvozku Quickboost pro F-4C/D. Detailní sady se tím zpřístupňují i pro edici Vietnam Aces.

F-4E a turecký F-4E/2020 Terminator

F-4E je nejpočetnější verzí Phantomu, pro USAF a zahraniční letectva se ho postavilo přes 1 300 kusů. Na první pohled ho prozradí vestavěný kanon M61 Vulcan ráže 20 mm pod prodlouženou přídí, podle muzea Pima Air & Space nejnápadnější změna celé verze. Druhý znak hledejte na křídle: pozdní série dostaly sloty na náběžné hraně a od 70. let jimi byly dodatečně vybavovány i starší stroje. U F-4E proto vždy platí otázka „hladké“ křídlo, nebo sloty? Rozhoduje konkrétní stroj a rok.

Nejmladší kapitolou téhle verze je turecký F-4E 2020 Terminator. Modernizaci 54 tureckých F-4E připravila izraelská společnost Israel Aerospace Industries. Zhruba polovinu strojů upravili v Izraeli, zbytek v Turecku z izraelských sad. Do služby vstoupily v lednu 2000 a přinesly radar Elta EL/M-2032, nový průhledový displej (HUD), ovládání HOTAS, novou elektroniku a výzbroj včetně řízených střel AGM-142 Popeye. Podle stavu z roku 2023 je provozovala jediná peruť, 111 Filo z Eskişehiru, a patřily tak k posledním Phantomům, které ještě létaly.

Stavebnice Meng LS-020 v 1/48 odpovídá přímo této variantě, ne obecnému F-4E. Nabízí kokpit s modernizovanými přístrojovými panely, ostré rytí s nýtováním, detailní podvozek se šachtami a typickou tureckou výzbroj pro úlohy vzduch–vzduch i vzduch–země.

F-4J a F-4S: námořní Phantomy

F-4J byl vylepšený Phantom pro US Navy a námořní pěchotu. V letech 1966–1972 jich vzniklo 522 a dostaly motory J79-GE-10 a radar AN/APG-59 se systémem řízení palby AN/AWG-10. Kvůli nižší přistávací rychlosti na palubě dostal F-4J křidélka sklopná dolů při vysunutém podvozku a klapkách a štěrbinovou vodorovnou ocasní plochu. Měl také větší kola hlavního podvozku, a s nimi i vyboulení křídla podobné F-4C. Vestavěný kanon nemá. Do historie se F-4J zapsal 10. května 1972, kdy posádka Randy Cunningham a Willie Driscoll od perutě VF-96 sestřelila během jediného dne třetí, čtvrtý a pátý MiG a stala se esem.

F-4S není nově vyrobený letoun, ale přestavba F-4J. Podle Smithsonian NASM jich takto modernizovali zhruba 250. Program přinesl novou hydrauliku, elektroniku a kabeláž, „bezdýmné“ motory J79-GE-10B a hlavně manévrovací sloty na náběžné hraně křídla. Pro modeláře je to nejrychlejší test: F-4J má hladkou náběžnou hranu, F-4S sloty. Další znaky, například formační světla na trupu, křídlech a kýlu, nové antény, výztužné panely středního trupu nebo zpětné zrcátko v kokpitu, uvádí výrobce stavebnice Zoukei-Mura a jeho model F-4S je reprodukuje.

Obě verze má Zoukei-Mura v řadě Super Wing Series v 1/48. F-4J (SWS48-09) je limitovaná edice se značením perutě VF-142 „Ghostriders“ z letadlové lodi USS America, včetně barevně vyvedeného stroje velitele letecké skupiny (CAG). F-4S (SWS4805) zachycuje námořního Phantoma v podobě z 80. let.

F-4K / Phantom FG.1: britský Phantom s motory Spey

Fleet Air Arm si Phantoma objednal v roce 1964 jako náhradu za Sea Vixen a Britové ho upravili po svém. Místo motorů J79 dostal dvouproudové Rolls-Royce Spey s přídavným spalováním, a s nimi o 152 mm širší a zároveň hlubší zadní část trupu a o 20 % větší vstupy vzduchu. Příďová noha se vysouvala o 40 palců (u F-4J o 20), aby Phantom zvládl start z menších britských letadlových lodí. Kryt radaru šel sklopit, aby se letoun vešel do lodního hangáru. Postavilo se jen 52 kusů včetně dvou prototypů.

Jedinou operační námořní jednotkou byla 892. peruť na HMS Ark Royal. Poslední katapultový start z této lodi provedl její Phantom 27. listopadu 1978 a stroje pak létaly u RAF na základně Leuchars. Na modelu britskou verzi poznáte na první pohled: širší záď a větší sací ústí jí dávají jinou siluetu než americkým Phantomům.

Hobby 2000 nabízí FG.1 v měřítku 1/72 ve dvou edicích, Late vol. 1 a Late vol. 2. Plastové díly pocházejí z forem Fujimi, v krabici jsou obtisky Cartograf a masky na zasklení kabiny, takže odpadá vyřezávání maskovací pásky na rámy.

F-4EJ Kai: japonský Phantom do posledního letu

Japonské letectvo (JASDF) převzalo 140 strojů F-4EJ, z nichž 138 postavila v licenci společnost Mitsubishi. Šlo o zjednodušený F-4E: původní F-4EJ neměl tankování za letu ani schopnost útoku na pozemní cíle, byl to přepadový stíhač s kanonem M61 a střelami AIM-9. To změnil program F-4EJ Kai zahájený v roce 1982. Modernizovaných 96 strojů dostalo tankování za letu, schopnost nést protilodní střely ASM-1 a nový radar AN/APG-66J s upraveným krytem.

Frontovou službu japonských Phantomů uzavřel rozlučkový ceremoniál 301. perutě 20. listopadu 2020 na základně Hyakuri, po 48 letech. Úplně poslední tři stroje od zkušebního křídla v Gifu dolétaly 17. března 2021.

Zoukei-Mura má F-4EJ Kai v 1/48 ve dvou provedeních. SWS4812 je standardní Kai s konstrukcí zevnitř ven, motory J79 jako samostatnými celky a kokpitem pilota i operátora zbraňových systémů ve standardu Kai. SWS4813 „Go for it!! 301sq“ zachycuje rozlučkové zbarvení 301. perutě se žábou, která pochází z odznaku této jednotky, a obsahuje obtisky pamětního schématu.

Doplňky: kde se u Phantomu vyplatí investovat

U Phantomu se nejvíc vyplatí dvě místa. Prvním je kokpit, do kterého je vidět pod odklopeným překrytem. Druhým je záď s výstupními tryskami, na kterou se při pohledu do vitríny díváte skoro vždycky. Doplňky jsou rozlišené podle verze i podle výrobce stavebnice. Aires má například zvlášť trysky pro F-4B/N/C/D a zvlášť pro F-4E/EJ/J/S, proto u každého doplňku kontrolujte oba údaje v názvu.

Pro čtveřici stavebnic od Zoukei-Mura (F-4J, F-4S a oba EJ Kai) jsou určené resinové výstupní trysky Aires 4848. Interiér F-4S dotáhne kokpitová sada Aires 4767, k F-4J je tu Aires 4760 s odkrytým elektronickým prostorem. K F-4S existuje obdobná sada Aires 4763. Tankovací sondu s ostřejším tvarem pro F-4J od Zoukei-Mura nabízí Quickboost QB48863.

K Phantomům F-4E/G od Mengu jsou určené masky z kabuki papíru Clear Prop CPA48028 na rámy kabiny a resinové trysky Aires 4897. Terminator v jejich názvu výslovně uvedený není, proto si před nákupem porovnejte díly kabiny a trysek s návodem stavebnice.

Britský FG.1 od Hobby 2000 stojí na formě Fujimi, takže k němu patří resinové kryty „Remove Before Flight“ Quickboost QB72645 pro britské Phantomy od Airfixu a Fujimi. Je to drobnost, se kterou model vypadá jako stroj odstavený na stojánce.

Máte doma Phantoma od Academy? K F-4J v 1/48 od tohoto výrobce máme předbarvené 3D přístrojové panely Red Fox Studio i kokpitovou sadu Aires 4650. Celou nabídku najdete v kategoriích Resinové díly a Detailní sety, masky v kategorii Masky.

Kterou stavebnici F-4 Phantom vybrat

• Vietnam a letectvo USA bez kanonu: F-4C nebo F-4D od Hobby 2000 v 1/48.
• Kanon pod přídí a modernizovaný Phantom: turecký F-4E/2020 Terminator od Mengu v 1/48.
• Námořní Phantom: F-4J s hladkým křídlem nebo F-4S se sloty od Zoukei-Mura v 1/48.
• Britský Phantom se Spey: FG.1 od Hobby 2000 v 1/72.
• Japonský Phantom a rozlučkové zbarvení: F-4EJ Kai od Zoukei-Mura v 1/48.

Než sáhnete po doplňcích, ujasněte si, který konkrétní stroj stavíte. Verze, rok a výrobce stavebnice rozhodují o tom, jaké křídlo, příď a trysky má model mít a které resinové díly k němu sednou. Nabídka se průběžně mění, aktuální přehled stavebnic i doplňků k Phantomu najdete ve vyhledávání.

Zobrazit všechno k F-4 Phantom →